Àdverbù
A lè dá àdverbù sílẹ̀ nípa fífi -e kún gbòǹgbò.
- bele (ní ẹwà)
- forte (pẹ̀lú agbára)
- rapida aŭto (ọkọ̀ ayọ́kẹ́lẹ́ tó yara)
- veturi rapide (láti rìn/ṣiṣẹ́ ní kíakia)
Àwọn prepozicio per àti kun
Per – nípa lílo, pẹ̀lú irinṣẹ́
- Manĝi per kulero. (Jẹun pẹ̀lú ṣíbí.)
- Ŝi kantis per tre bela voĉo. (Ó kọrin pẹ̀lú ohùn tó rẹwà gan-an.)
Kun – pọ̀ mọ́, pẹ̀lú ẹni mìíràn
- Mi iris kun la amiko. (Mo lọ pẹ̀lú ọ̀rẹ́ náà.)
- Mi parolos kun li. (Màá bá a sọ̀rọ̀.)
⚠️ Ìkìlọ̀: Yorùbá lè lo “pẹ̀lú” fún méjèèjì, ṣùgbọ́n Esperanto yà per (irinṣẹ́/ọ̀nà) àti kun (àjọṣe) sọ́tọ̀.
Prepozicio post
post túmọ̀ sí “lẹ́yìn” fún àkókò tàbí ìtòlẹ́sẹẹsẹ.
- Li venis post mi. (Ó wá lẹ́yìn mi.)
- post du horoj (lẹ́yìn wákàtí méjì)
- Li venos post tri horoj. (Ó máa wá lẹ́yìn wákàtí mẹ́ta.)
- poste (lẹ́yìn náà)
Prepozicio malantaŭ
malantaŭ túmọ̀ sí “lẹ́yìn” ní ibi, tàbí “ní ẹ̀yìn”.
- Li venis malantaŭ mi. (Ó wá ní ẹ̀yìn mi.)
💡 Ìránnilétí: Tẹnumọ́ rẹ̀ dáadáa: malantaŭ.
Àfikún -ul
-ul dá orúkọ ẹni tí ànímọ́ kan ṣe pàtàkì sílẹ̀:
- grandulo (ẹni ńlá)
- malbonulo (ènìyàn búburú)
- belulino (obìnrin ẹlẹ́wà)
Àfikún -ej
-ej dá orúkọ ibi tí ohun kan sábà ń ṣẹlẹ̀ sílẹ̀:
- lernejo (ilé-ẹ̀kọ́)
- kuirejo (ilé ìdáná)
- laborejo (ibi iṣẹ́)
Àfikún -ebl
-ebl fi pé ohun kan ṣeé ṣe hàn:
- manĝebla (ṣeé jẹ)
- videbla (ṣeé rí)
- kompreneble (ó ye; dájú)
- eble (bóyá)
- malebla (kò ṣeé ṣe)
Òfin tàbí ìbéèrè: -u
Ìparí ọ̀rọ̀-ìṣe fún àṣẹ, ìbéèrè tàbí ìfẹ́ ni -u.
- Manĝu! (Jẹun!)
- Iru! (Lọ!)
Ó tún lè ní olùṣe:
- Li lernu! (Kí ó kọ́ ẹ̀kọ́!)
- Ni vidu. (Ẹ jẹ́ ká wo.)